Ozbrojený konflikt

Desetiletí v míru, kdy byly války jen vzdálené obrazy v televizi, přivedly velkou část společnosti k přesvědčení, že nám se to přece nestane. Několik posledních let ale mnohé změnilo, a i když pravděpodobnost válečného konfliktu na našem území není vysoká, možná by neškodilo se trochu zamyslet, co by to znamenalo.

Strašení? Kdepak. Zkuste se na to podívat jinak. Pokud přijmeme fakt, že má smysl se připravit na jiné nepravděpodobné hrozby, jako teroristický útok nebo tornádo, není to s napadením naší země podobné?

A ta podoba nekončí u přijetí takové možnosti. Pokud už jste četli kapitolu o ukrytí, víte, že není velký rozdíl mezi ukrytím před tornádem a před použitím konvenčních zbraní. Pokud jste již četli kapitolu „Jak připravit svou domácnost“, víte, že se věnuje přípravě zejména na výpadky energií a dodávek vody. To se ale v důsledku neliší od situací, které může způsobit ozbrojený konflikt. Podobně to je s evakuací či s varováním, i zde budou využity shodné principy.

Všechno stejné samozřejmě není. Je řada věcí, které budou mít vliv na průběh situace:

• občané od 18 do 60 let mají brannou povinnost, což za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimo jiné znamená povinnost vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené branným zákonem
• kromě záchrany a zajišťování základních potřeb obyvatelstva bude mít společnost nový zásadní úkol, a to je intenzivní podpora armády při obraně napadené země
• na rozdíl od „nevojenských“ mimořádných událostí, které jsou obvykle spíše lokálního charakteru, ozbrojený konflikt má dopad na celé území státu nebo dokonce více států

NA ZAČÁTEK